Pro lužickosrbské/vendské zemědělce byl dobytek tím nejcennějším majetkem, který bylo třeba chránit nade vše. V lidové víře tak nacházíme mnoho myšlenkových proudů a předpisů, jakým způsobem měla být hospodářská zvířata chráněna. Význam divokých zvířat však můžeme spatřovat i ve zvycích a zemských přírodních představách venkovského obyvatelstva. Podle chování zvířat lze předpovídat počasí nebo napovídat o průběhu sklizňového roku. Proto není neobvyklé, že v selské moudrosti, ve vesnických pravidlech chování nebo v mýtech, které často obsahují reálný podklad nebo zrnko pravdy, najdeme mnoho zvířat. Mnohá pravidla, způsoby chování a mýty utvářely lidskou mysl po staletí. Na této výstavě bychom je rádi představili.
Deutsch 
English (UK) 
Polski 
Čeština 
Serbski